Co je ve jménu?

[ Anglicky | Francouzsky | Italsky | Španělsky ]

Názvy určují význam, náš výběr pojmenování určuje význam toho, co chceme říci. Nevhodné jméno dává informaci jiný význam. Růže bude sladce vonět, ať ji budete nazývat jakkoliv, ale pokud ji budete nazývat perem, lidé budou spíše zmateni, pokud s ní budou zkoušet psát. Pokud budete pera nazývat růžemi, lidé si možná neuvědomí, k čemu by měla být dobrá. Když nazýváte náš systém ,,Linux,'' tak přenášíte mylnou informaci o původu systému, jeho historii a účelu. Pokud ho nazýváte GNU/Linux, dáváte tím tušit, jak to je doopravdy.

Je to ale pro naši komunitu podstatné? Je důležité, aby lidé znali původ, historii a účel systému? Ano, protože lidé, kteří neznají historii, jsou často odsouzeni k jejímu opakování. Svobodný svět, který se vyvinul kolem GNU/Linuxu, není bezpečný. Problémy, které nás vedly k vyvinutí GNU, nejsou ještě nejsou zažehnány a pořád hrozí, že se vrátí.

Když vysvětluji, proč bychom měli systém nazývat ,,GNU/Linux'' místo ,,Linux,'' lidé občas odpovídají:

I když si projekt GNU zaslouží za svoji práci kredit, stojí opravdu za to, dělat kolem toho takový povyk? Není důležité spíše to, že práce byla dokončena, než kdo ji dokončil? Měli byste spíše odpočívat a být hrdí, že jste odvedli dobrou práci, a ne se starat o kredit.

To by byla moudrá rada, pokud by situace opravdu byla taková, jak je popisováno, kdyby byla práce dokončena a byl čas k odpočinku. Kdyby to jen byla pravda! Pořád ale na nás čeká mnoho práce a nemůžeme ještě brát budoucnost jako samozřejmou. Naše komunita se snaží posilovat víru v důležitost svobody a spolupráce. Používání jména GNU/Linux je způsob, jak to lidem připomenout a sdělit to i ostatním.

Je možné napsat dobrý svobodný software bez toho, abychom přemýšleli o jménu GNU; spousta dobré práce byla odvedena i ve jménu Linuxu. Jméno ,,Linux'' je ale spojováno s jinou filosofií, která se neodkazuje na svobodu a spolupráci. Jak toto jméno více a více používá obchod, bude pro nás stále těžší spojit ho s duchem a myšlenkami naší komunity.

Velkou výzvou pro svobodný software do budoucnosti je tendence společností distribuujících ,,Linux'' přidávat ke GNU/Linuxu proprietární software kvůli pohodlí a síle. Všichni větší výrobci distribucí svobodného software to dělají. Pouze RedHat nabízí CD s pouze svobodným software, ale v obchodech jej nenaleznete. Ostatní společnosti takové věci vůbec nedělají. Většina společností ani tyto nesvobodné balíčky jasně neoznačí, mnoho společností dokonce samo vyvíjí nesvobodný software a přidává jej do systému.

Lidé ospravedlňují přidávání nesvobodného software do Linuxu popularitou -- v podstatě si váží popularity systému více než svobody. Občas to veřejně připouštějí. Například časopis Wired napsal, že McMillan, editor Linux Magazine, ,,si myslí, že hnutí open source software by mělo být naplněno spíše technickými, než politickými, rozhodnutími.'' Výkonný ředitel Caldery otevřeně vybízel uživatele, aby upustili od cíle svobody a spíše pracovali pro popularitu Linuxu. (http://www.zdnet.com/filters/printerfriendly/0,6061,2552025-2,00.html) (online)

Přidávání nesvobodného software k systému GNU/Linux může zvýšit popularitu, pokud je popularitou myšlen počet uživatelů, kteří používají některý z GNU/Linuxů v kombinaci s nesvobodným software. Zároveň to ale povzbuzuje uživatele k tomu, aby přijímali nesvobodný software jako dobrou věc a zapomněli na cíle svobody. Není vám k ničemu řídit rychleji, pokud se neudržíte na cestě.

Když je nesvobodný ,,přídavek'' knihovna, či pomůcka pro programátory, může se z ní stát past na vývojáře svobodného software. Když píší svobodný software, který závisí na nesvobodném balíčku, nemůže být jejich software součástí kompletně svobodného systému. Velké množství svobodného software takto v minulosti chytil do pasti Motif a Qt. Vytvořilo to problémy, které nám zabralo roky vyřešit. Problém Motifu pořád ještě nění uspokojivě vyřešen, protože LessTif potřebuje ještě trošku upravit (prosím pomozte!). Nesvobodná implementace Javy od Sunu má nyní podobný efekt.

Když bude naše komunita takto pokračovat, může se GNU/Linux v budoucnosti snadno proměnit v mozaiku svobodných a nesvobodných komponent. Za pět let ode dneška budeme jistě mít velké množství svobodného software, ale když si nebudeme dávat pozor, tak ho nebudeme moct používat bez nesvobodného software, kteří budou spolu s ním uživatelé očekávat. Pokud se toto stane, naše kampaň za svobodu selhala.

Pokud by vydávání svobodných alternativ bylo jen záležitostí programování, mohlo by být řešení takových problémů v budoucnosti, až se zvýší prostředky naší komunity pro vývoj, snadnější. Ale musíme čelit překážkám, které to stěžují: zákony, které omezují svobodný software. Až nastoupí softwarové patenty (podívejte se na petition.eurolinux.org a podepište ji!), a až budou zákony jako DMCA používány k omezení vývoje svobodného software pro důležité úlohy jako přehrávání DVD nebo poslouchání k RealAudio stremů, nebudeme mít žádnou možnost jak bojovat s proprietárními programy a tajnými datovými formáty s výjimkou zavržení nesvobodných programů, které je používají.

Čelit těmto výzvám bude vyžadovat mnoho úsilí. Především ale musíme začít tím, že si vzpomeneme na naše cíle svobody a spolupráce. Nemůžeme očekávat, že pouhá touha po silném, spolehlivém software dostatečně motivuje lidi, aby se tolik snažili. Potřebujeme takovou odhodlanost, jakou mají lidé, když bojují za svou svobodu a za veřejnost, odhodlanost, která nevyprchá, ale bude trvat roky.

V naší komunitě tyto cíle a tato odhodlanost vyzařují převážně z projektu GNU. My jsme ti, kdo mluví o svobodě a o komunitě jako o něčem, za co se musíme postavit. Organizace, které mluví o Linuxu, toto obvykle neříkají. Časopisy o ,,Linuxu'' jsou většinou plné reklamy na nesvobodný software. Distribuční společnosti dodávající ,,Linux'' přidávají do systému spoustu nesvobodného software. Jiné společnosti ,,podporují Linux'' nesvobodným software. Hlavní místo, kde se lidé mohou setkat s myšlenkou svobody a odhodlání, je projekt GNU.

Když se s ním ale lidé setkají, budou si myslet, že se jich to týká?

Lidé, kteří vědí, že používají systém, který vzešel z projektu GNU, uvidí přímou souvislost mezi nimi a projektem GNU. Nebudou automaticky souhlasit s naší filosofií, ale aspoň uvidí důvod, proč by o tom měli přemýšlet vážně. Oproti tomu lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou uživatelé Linuxu a věří, že projekt GNU ,,vyvinul pomůcky, které jsou v Linuxu užitečné,'' většinou berou spojení mezi nimi a projektem GNU pouze jako nepřímé. Mohou filosofii GNU prostě ignorovat, když se s ní setkají.

Projekt GNU je idealistický a každý, kdo dnes nějak propaguje idealismus musí čelit velké překážce -- převažuje ideologie, která lidem radí vzdát se idealismu jako něčeho velmi nepraktického. Náš idealismus byl ale velmi praktický: je to důvod, proč máme svobodný operační systém GNU/Linux. Lidé, kteří mají tento systém rádi, by měli vědět, že to je náš idealismus, který ho stvořil.

Kdyby ta práce byla opravdu již hotovat, kdyby již nebylo ve hře nic jiného, než kredit, možná by bylo nejmoudřejší nechat to plavat. My ale nejsme v takové pozici. Abychom inspirovali lidi k další práci, kterou potřebujeme udělat, musíme jim dát vědět, co jsme již udělali. Prosím, pomozte nám v tom tím, že budete systém nazývat GNU/Linux.

PS: Pro vysvětlení historie GNU/Linuxu a toho, jak se vztahuje k otázce názvu systému, se podívejte na http://www.gnu.org/gnu/linux-and-gnu.cs.html.

FSF & GNU informace & otázky na gnu@gnu.org. Další možnost jak kontaktovat FSF.

Komentáře k těmto web stránkám na webmasters@www.gnu.org, jiné otázky zasílejte na gnu@gnu.org.

Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111, USA

Doslovné kopírování a šíření tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu je dovoleno v případě, že tato podmínka bude zachována.

Updated: $Date: 2001/10/26 21:08:07 $ $Author: Sisao $